Po otevření červené krabičky najde Petr Sís deník, který si jeho otec Vladimír Sís psal, když v polovině padesátých let minulého století zůstal ztracen v Tibetu. Obrací křehké stránky popsané vybledlým písmem, doplněné hezkými kresbami, zkoumá malé poklady ukryté v deníku a bezděky se tak vydává na cestu do daleké země. Kousek po kousku odhaluje tajemství otcovy více než dvouleté cesty včetně setkání s tehdy osmnáctiletým Dalajlámou. Zároveň vzpomíná na malého chlapce, který toužil po tom, aby se mu táta vrátil, a vybavuje si fantastické příběhy, jež mu po svém návratu sám vyprávěl – příběhy, které zněly spíše jako pohádka než ze skutečného života.