Příběh Asarou Azindu, kterou obyvatelé celého města nařkli, že otrávila nedalekou přehradní nádrž a rozšířila tak meningitidu, a proto byla vykázána a umístěna do soudobého koncentračního tábora. Podrobně popisuje, jak těžké životní podmínky musela v „čarodějnické vesnici“ snášet, mluví o všudypřítomném zoufalství a stále znovu klíčící naději, že se přece jen bude moci vrátit ke svému starému životu, i když se něco takového podařilo jen naprostému minimu zdejších žen – žen obviněných z čarodějnictví.