Hana Navrátilová
V rámci výzkumů Českého egyptologického ústavu v Abúsíru zpracovává démotické a raně hieratické texty z šachtových hrobek a podílí se na analýze rozsáhlých hieroglyfických textů v pohřební komoře kněze Iufaa. Spolupracuje na projektu Thesaurus Linguae Aegyptiae Braniborské akademie věd v Berlíně.
vystudovala Egyptologii a Lingvistiku-fonetiku na FF UK v Praze. Absolvovala studijní a pracovní pobyty na univerzitách v Pensylvánii, Káhiře, Basileji a Berlíně. Specializuje se na staroegyptský jazyk a démotštinu.
Renata Landgráfová
Nyní publikuje popularizační knihy a věnuje se problematice změn klimatu.
Je autorem nebo spoluautorem několika vědeckých monografií a mnoha článků v mezinárodních vědeckých časopisech. Byl šéfredaktorem nebo členem redakčních rad žurnálů v oboru pedologie.
vystudoval Vodní hospodářství na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Specializoval se na obory Půdní fyzika a Pedologie. Dlouhodobě přednášel a pracoval ve výzkumu na univerzitách v Bagdádu, Chartúmu, Grenoblu, Davisu (Kalifornie) a Bayreuthu.
Miroslav Kutílek
Autoři však nezastírají možné negativní stránky civilizačního rozvoje a poskytují nové pohledy na překonávání těchto potíží a na zrod a vývoj věd.
Tvůrčí adaptabilita je pak podrobně popsána na příkladu rozvoje egyptské kultury.
Značná pozornost je věnována zásadní revoluci v dějinách lidstva, tedy vzniku a rozvoji zemědělství, a jejím důsledkům, které vedly k nové strukturalizaci lidské společnosti.
Lidská schopnost adaptovat se na změny prostředí se proměňovala od prvotního pouhého pasivního přizpůsobování se přes zvýšený podíl aktivity u druhů Homo až k tvůrčí adaptabilitě, kterou nalézáme u Homo sapiens.
Autory knihy zaujalo, jak výrazně se adaptabilita rozvíjela jednak při vývoji předchůdců lidí, jednak při vývoji našich jednotlivých civilizací, tedy obecně v historii Homo sapiens.
Schopnost přizpůsobovat se okolnímu prostředí patří k významným znakům všech živých organismů.
Lidé jsou přizpůsobiví