Předmluva má pro českého čtenáře nepochybnou hodnotu originálního pokusu českého religionisty s výjimečně širokým rozhledem a zkušeností v teorii a praxi současného světového religionistického diskursu. Od studií filozofických, historických a indologických sledoval ve svých studiích vždy především zřetel kulturně srovnávací v dimenzích obecnějších otázek filozofických. Jako sinolog mohu přínos průkopnického přístupu profesora Karla Wernera ocenit především z pohledu čtenáře jeho poučeného a inspirativního vhledu do historicky a myšlenkově nejednoduché problematiky východoasijského regionu. Běžné, zdánlivě univerzální kategorie religiózního myšlení tam často selhávají. A přece, anebo právě proto, je tak důležité zapojovat tento svébytný region do soumezných obrazů dějin a typologií různých soustav a tradic nábožen-ských v náležité spojitosti se soustavami a tradicemi etickými, jako těmi aspekty filosofického myšlení, jež mají k religiozitě nejblíže. Profesor Werner právě toto činí s nejvyšší mírou korektnosti a invence, bez zjednodušování, oduševněle, srozumitelně. Jako autor umí vyjít vstříc svému čtenáři, aniž by se vzdaloval meritu svého předmětu. Nové opravené a prohloubené vydání tohoto díla je záslužný počin. V současné české odborné literatuře zůstanou nejspíše tyto jeho dva svazky nadlouho nezastupitelné. Jedinečnými zůstanou i kdybychom se v budoucnu, jak vřele doufám, dočkali od mladší generace orientalistů a religionistů jiných souborných děl, jako tolik potřebného aktuálního výrazu nové generace ideje obecné a srovnávací. Oceňuji zvláště propojení výkladu o historickém vývoji tradičních filozofických a náboženských proudů tak obrovského regionu (jmenovitě i v oblasti Dálného východu), a jejich střetů s domácími tradicemi, mírou vzájemného ovlivňování i specifickými rysy, jež tyto proudy postupně nabývaly v novém prostředí v jednotlivých zemích. Partie týkající se Koreje dokazují, že autor i v tak odlehlé zemi, vzdálené jeho původní specializaci, získával cenný nový materiál konzultacemi a terén-ním výzkumem v daném teritoriu. Za velkou přednost Wernerova vědeckého díla pokládám též zařazení aktuálních informací o "nových náboženstvích", o nichž je toho stále známo poměrně málo. Toto cenné dílo se nepochybně stane vítaným zdrojem poučení i inspirací v dalším bádání jak pro akademické kruhy a studenty, tak pro široký okruh specialistů a čtenářů zaměřených na bádání a komparatistiku v oblasti vývoje myšlení, religionistiky, kultury i transformací různých náboženských proudů a představ v četných nových "náboženstvích" a sektách současného světa. Obsah Úvodem − O povaze asijských náboženských tradic ČÁST I. NÁBOŽENSKÁ SCÉNA JIHOVÝCHODNÍ ASIE 1. JEDINEČNOST LANKY “Nežli přišel Buddha” Dvojí tradice Buddhových návštěv Zakotvení buddhismu Svěření pálijského kánonu písmu a příchod mahájánových nauk Théravádová renesance a politický úpadek Ekleziastické problémy buddhismu v Kandy Stopy mahájánové a vadžrajánové praxe Ostrovní hinduismus a jeho vliv na buddhismus “Osiření” a obnova se západní pomocí BUDDHISTICKO-HINDUISTICKÁ IMPÉRIA ZADNÍ INDIE 2.1. Posvátné hory a “božští” králové Obecné pozadí 2.2. Barmské experimenty Tři buddhistická království a první sjednocení Barmy Legenda o Buddhových vlasech a návštěvách Válčící králové a řevniví mniši Krize za britské nadvlády a stav po osamostatnění Duchovní obroda 2.3. Buddhistická království Thajska Obchod a dveře k osvícení Od taiských komunit k thajským královstvím Kráčející Buddha a vize duchovního vesmíru Buddhistické impérium s bráhmanským základem Cesta k modernosti 2.4. Metamorfózy kambodžského náboženství Náboženstvím k státnosti První sakrální monarchie Pozemský obraz kosmu Angkor Wat (“městský chrám”) a Bajon s tvářemi Pána světa Úpadek a cesta do propasti Nultý rok a cesta z propasti 2.5. Vietnamská šachovnice Legendární a historické počátky Čampa a indočínské setkání Sjednocování a dělení Vietnamu “Pod ochranou Quan Am (č. Kuan-jin, Guanyin, Kuan-yin)” Sekty a menšinová náboženství 3. BRÁHMANISMUS A BUDDHISMUS OSTROVNÍCH KRÁLOVSTVÍ 3.1. Śrí Vidžaja − “Země vítězství” Ztracený most Monzun a civilizace Na vrcholu slávy a sestup 3.2. Javánská enigma 3.2.1. Před vstupem na práh tajemna 3.2.2. Kamenné mysterium 3.2.3. Od synkretismu k islamizaci ČÁST II. NÁBOŽENSTVÍ V ČÍNĚ A V KOREJI 1. NÁBOŽENSKÉ A NAUKOVÉ SMĚRY ČÍNY 1.1. Počátky a výhledy Nejstarší náboženské představy Základní rysy čínského myšlení 1.2. Taoismus (Daoismus) Základní úvahy 1.2.1. Filozofická tradice 1.2.2. Další osudy taoismu (daoismu) 1.2.3. Konfucianismus Charakter hnutí a historický kontext Kuchung-fu-c’ (Kongfuzi, Kung-fu-tzŭ, Konfucius) Meng-c’ (Mengzi, Meng-tzŭ,, Mencius) Sün-c’ (Xunzi, Hsün-tzŭ) Konfucianismus za dynastie Chan (Han, 206 př. n. l. - 220 n. l.) Vývoj k neokonfucianismu 1.4. Buddhismus 1.4.1. Počátky a šíření 1.4.2. Školy a směry čínského buddhismu 1.5. Křesťanství a náběh k novým hnutím 1.5.1. Etapy křesťanství 1.5.2. Náběh k novým náboženstvím a další osudy křesťanství 1.6. Islám a Čína 2. KOREJSKÁ KŘIŽOVATKA 2.1. Historické pozadí 2.2. Náboženský vývoj 2.2.1. Šamanismus a “korejské náboženství” 2.2.2. Taoismus 2.2.3. Buddhismus 2.2.4. Konfucianismus 2.2.5. Křesťanství a “nová náboženství” ČÁST III. NÁBOŽENSKÉ CESTY JAPONSKA 1. ŠINTOISMUS A JEHO NÁRODNOSTNÍ A HISTORICKÝ RÁMEC 1.2. Počátky a formování Předhistorie a první známky náboženství Cesta k císařskému kultu “Vznik” šintoismu, šamanismus a kult císaře 1.2. Šintoismus jako tradice a náboženství 1.2.1. Charakter šintoismu a jeho literatura 1.2.2. Náboženská dimenze šintoismu 1.2.3. Metamorfózy šintoismu 2. BUDDHISMUS 2.1. Buddhismus jako politický nástroj Zakotvení buddhismu v Japonsku Zvláštní ráz japonského buddhismu 2.2. Doba rozmachu buddhismu a růstu sektářství 2.2.1. Období Nara (710-794) 2.2.2. Období Heian (794-1184) 2.2.3. Období Kamakura (1185-1333) 2.3. Ústup ze slávy a konsolidace Ženatí kněží a válčící kláštery Příchod křesťanství 329 “Dřímající” buddhismus “Probuzení” z dřímoty a nové výhledy Buddhismus širokých vrstev 3. ZVLÁŠTNOSTI JAPONSKÉHO SYNKRETISMU 3.1. Stopy taoismu v šintoismu a buddhismu 3.2. Konfucianismus První konfuciánská ústava Válečná kultura samuraje Bludné cesty samurajského neokonfucianismu 3.3. Buddhisticko-šintoistický synkretismus Obecné trendy Rjóbu šintó (Škola “paralelní cesty bohů”) Ičidžicu šintó (Škola “jedné pravdy”) Jui-icu šintó (“Jedinečná” cesta bohů) 3.4. “Nová náboženství” Charakter nových náboženství Tenri-kjó (Náboženství božské moudrosti) Ómoto-kjó (Náboženství “velké základní nauky”) Seičó-no-ie (Hnutí pro šíření duchovních pravd) Náboženská exploze po roku 1945 Bibliografie Slovníček nejdůležitějších pojmů Slovníček důležitějších jmen a názvů Rejstříky Věcný a pojmový rejstřík Rejstřík jmen a názvů