A mně se jako vždycky zase chce brečet...
Jenomže on už zase chrápe!
Abych nějak zmírnila výčitky za to, jak nemožnou jsem partnerkou, jsem v pokušení otočit se a dát Pavlovi najevo (předstíraný) zájem.
Jsem dost divná můra, jestli mi vadí i sex s vlastním manželem, zatímco jiné to baví i s manželi cizími...
života. Něco jako kostička čokolády a po ní zas suchý chleba.
Začnu váhat, jestli jsem se přece jen dneska neměla konečně překonat. Nechat ho hrát si s mým tělem, sténat u toho rozkoší a dělat všecky ty pohyby, co mi přijdou postavené na hlavu. Aspoň by to bylo potmě. Protože nevím jak jiným, ale mně pohled na upocené funící tělo zrovna příjemný nepřipadá. A ten ženskými časopisy opěvovaný orgasmus mi taky nepřijde jako něco, pro co stojí za to žít. Vždyť je to vlastně jenom takové chvilkové vytržení ze
Ukázka z textu
Lehce humorně laděný příběh o tom, jak těžko může být v duši, o touze po lepším světě a hledání.
Třeba ale vážně platí, že všechno zlé je k něčemu dobré, a svůj recept na štěstí objeví Katka na místě, kde by ho čekala ze všeho nejmíň...
Život ji vyčerpává a unavuje, nedokáže na něm vidět nic hezkého ani zábavného - a člověk, do kterého se zamiluje a upne k němu své poslední naděje, zřejmě taky nebude tím ideálem, jaký si vysnila...
Příliš si připouští problémy se synovou pubertou, přecitlivostí malé dcerky, duševní nevyrovnaností své mámy i vlastním komplikovaným vztahem k lidem.
Jenomže potíž je v tom, že Katka si šťastná vůbec nepřipadá.
- má dvě zdravé děti, hodného manžela, dobrou práci...
Kateřina je pohledná brunetka středního věku, která by v podstatě mohla být šťastná