Jean Rhys (1890-1979) se narodila a vyrostla na karibském ostrově Dominika. Její matka byla kreolka a otec Velšan. Do Evropy přijela jako šestnáctiletá a po studiu na střední škole v Anglii se začala ve věku devatenácti let živit jako sboristka v hudebních revuích. V roce 1919 se vdala a přestěhovala do Paříže, kde se setkala s anglickým prozaikem F. M. Fordem, jedním z nejvlivnějších členů modernistické literární avantgardy, současníkem D. H. Lawrence, E. Pounda a W. Lewise, a šéfredaktorem časopisů English Review a Transatlantic Review. Ford ji nejen povzbudil ke psaní, ale jejich vztah jí poskytl námět k prvnímu románu o milostném trojúhelníku, jehož hlavní postava se stala prototypem jejích pozdějších hrdinek pohybujících se v prostředí londýnské a pařížské umělecké bohémy, zranitelných mladých žen, které se potýkají s osamoceností, nepochopením, chudobou a materiální a citovou závislostí na mužích. Po návratu do Anglie vydala v období let 1927-39 soubor povídek a čtyři romány. Po odmlce, dlouhé více než dvacet pět let, vydala román Wide Sargasso Sea (1966; slovensky Šíre Sargasové more, 1973), který si získal okamžitý ohlas a v němž se autorka vrací do svého karibského rodiště, které po krátké předválečné návštěvě pak již po zbytek svého života nikdy nenavštívila. Jejími posledními knihami byly román Sleep it Off, Lady (1976; Vyspěte se z toho, dámo) a autobiografie Smile, please (1979; Usmívejte se, prosím).
Román patří ke klasickým dílům moderní anglické literatury. Autorka, inspirovaná jedním ze stěžejních děl 19. století, Janou Eyrovou od Charlotty Brontëové i vzpomínkami na karibské prostředí svého dětství, v něm mistrně zpracovává příběh, který "předcházel" romantickému svazku mezi majitelem thornfieldského panství Rochesterem a chudou vychovatelkou Janou. Zatímco Brontëová v postavě Jany zosobňuje na svou dobu revoluční pojetí milostných vztahů a právo ženy na naplnění a štěstí bez ohledu na její společenské postavení, Jean Rhys se zaměřuje na skryté dimenze této čtenářsky oblíbené zápletky z hlediska Rochesterovy první manželky, jejíž smrt v plamenech hořícího domu jeho sňatek s Janou umožnila. Mlhavá postava "šílené ženy v podkroví" ukryté před očima světa zde nabývá podoby půvabné a vášnivé kreolky Antoinette Coswayové, která je okolnostmi donucena ke sňatku s mužem, s nímž má málo společného. Na pozadí podmanivé tropické přírody se zde odvíjí příběh o odcizení pramenícím z nepřekonatelných traumat dětství, o vzájemném nepochopení a citové krutosti, příběh, který současně vypovídá i o střetu kultur na přelomu historických epoch a který nakonec vyúsťuje v tragédii.