Pan Vrána se na chvíli zamyslel. -
"No, ale to je hrozné?! Vy nenosíte deštník?" podivila se domovnice.
"Ano milostivá, to bude zřejmě proto, že tam začalo pršet," trpělivě se usmíval dále.
"Ale jste nějaký vlhký!" ukazovala sukovitým ukazovákem na jeho mírně kropenaté sako.
"Ano prosím, jak jste právě mohla vidět, přicházím skutečně z ulice," usmál se na ni pan Vrána.
"Vy jdete z venku?" zeptala se nesmyslně.
"Ruku líbám, milostivá," usmál se na ni prošedivělý elegán.
"No, to je zas dneska divnej den!" řekla místo pozdravu všudypřítomná domovnice předstírající, že zalévá na chodbě květiny.
- Venkovní dveře se otevřely, na malou chvíli pruh světla vyplnila vysoká postava a opět se zaklaply.
Jména a osudy postav jsou smyšlené a podobnost se skutečností pouze náhodná.
Stephen King
Pumpa se zapíná v extázi, karty padají, kam padají, světu neunikne jediný tep, královna se skrývá, královna je nalezena, a to vše byla informace."
Zavřel jsem oči, držel jsem ji s očima zavřenýma a tak jsem do ní vešel, jak se to dělá, celý jsem se třásl, slyšel, jak mi podpatek boty bubnuje o dveře u řidiče v křečovitém rytmu, myslel si, že bych to dal, i kdybych umíral, i kdybych umíral, i kdybych umíral; myslel si, že tohle je také informace.
Slyšel jsem, jak sedadlo vrže, cítil jsem cigaretový kouř a borový osvěžovač vzduchu, který visel na zpětném zrcátku, a to už jsem taky sténal, nevím co, The Platters zpívali -Každý den se modlím, abych byl večer s tebou- a pak se to začalo dít. V extázi se zapnula pumpa.
ach ano, ach Pete, ach ano, ach Ježíši, Ježíši Kriste, Pete, a její rty se mi přisály k ústům a bradě a čelisti, líbala mě jako šílená.
a potom byli v rádiu The Platters, zpívali Twilinght Time a ona začala sténat, že nevěděla, že neměla tušení,
"Potom Carol začala sténat a už mi nebořila do krku prsty ale nehty, a když začala pohybovat proti mně boky krátkými tvrdými přirážkami, už jsem to nemohl dělat pomalu,
Ukázka z knihy: