A posléze doporučuje, jak o naše zdraví pečovat, je chránit a předcházet onemocnění, tak, abychom prožili dlouhý život ve zdraví, štěstí a spokojenosti.
Také se pokouší o jakési orientační zjištění, který tělesný orgán by mohl být v budoucnu postižen, abychom mohli tomuto postižení předcházet či zabránit.
A konfrontuje je s východní medicínou, indickou a čínskou.
Kniha ukazuje na duševní příčiny a jejich promítnutí na tělesnou schránku.
Tedy je nutné léčit nejen tělo, ale zejména ducha a duši.
Proto léčba po tělesné linii nemůže být úspěšná a trvalá, neboť je potřeba léčit původ nemoci.
Nemoc počíná v naší mysli, v emocích či narušených vztazích s okolím.
Tělesné projevy nemoci jsou až tím posledním.
Nemocí, či katastrofou se stává až tehdy, když tohoto varování neuposlechneme.
Je to upozornění, signál či varování, že se v našem těle něco děje co by nemělo, a že je nutné to opravit nebo odstranit.
Nemoc nemusí být katastrofou.